Psychosociální péče

Předsedkyně: MUDr. Simona Venclíková

Členové: MUDr. Vitězslav Pálenský, Ph.D, PhDr. Hana Přikrylová-Kučerová, Ph.D

Odborná sekce dostala za úkol vypracovat:

  1. systémovou podporu psychosociální péče u jednotlivých cílových skupiny znevýhodněných na trhu práce, které mohou poskytovat sociální podniky a ty ke kterým je nutné odborné zázemí aby nemohlo dojít k poškození zdraví a ke snížení kvality života.
  2. Charakteristiku jednotlivých skupin v oblasti možnosti jejich dalšího pracovního růstu ve své profesi. Ve struktuře:
  • růst možný a žádoucí
  • současný stav možností bude trvalý – růst není psychicky možno očekávat
  • současný stav se bude spíše zhoršovat – mentální regrese (velmi důležité pro skupiny zařazené do integračních podniků)

Cílové skupiny jsou naprosto nestejnorodé a jejich společným jmenovatelem je v mnoha případech pouze nezaměstnanost a proto je nutné, je rozdělit alespoň podle základních charakteristik na několik podskupin.

Byly definovány následující základní charakteristiky těchto skupin:

  • fyzických, mentálních a sociálních hendikepů, které je objektivně limitují
  • dle přístupu a skutečnému zájmu o zařazení do pracovního procesu.
  • hendikepů způsobených nezajímavostí pro zaměstnavatele (matky s dětmi)
  • lidé dlouhodobě nezaměstnaní, respektive nezaměstnaní absolventi, protože u těchto skupin došlo k vymizení pracovních návyků, respektive u nezaměstnaných absolventů, nedošlo k pracovním návykům vůbec

I. Fyzické, mentální a sociální hendikepy, které objektivně limitují pracovní výkon a jeho další rozvoj

1. Lidé, kteří jsou schopny dalšího rozvoje a mohou být dále vzděláváni a motivování aby postupovali v profesním životě, jedná se především o: Nezaměstnané absolventy, matky na mateřské dovolené a po mateřské dovolené, padesát plus a další.

2. Lidé, kteří mají psychické, fyzické a sociální hendikepy, které jím zcela objektivně nedovolí další profesní rozvoj, ale naopak s přibývajícím časem se jejich pracovní výkonnost bude díky jejich hendikepu snižovat.

Klasickým případem takovýchto lidí je skupina lidí trpících schizofrenií.

II. Dle přístupu a skutečnému zájmu o zařazení do pracovního procesu.

1. Lidé, kteří chtějí skutečně pracovat. Tato skupina se dále dělí na lidi, kteří práci hledají:

  • aktivně
  • pasivně

2. Na lidi, kteří ve skutečnosti pracovat nechtějí, a vyhovuje jim současný životní styl.

III. Hendikepů způsobených nezajímavostí pro zaměstnavatele

Lidé nezajímaví pro podnikatele z rodinných, pracovních, věkových anebo jiných důvodů. Jedná se především o:

  • Matky s dětmi
  • Absolventy bez praxe
  • Padesát plus

IV. Dlouhodobě nezaměstnaní lidé, kteří ztratili pracovní návyky a absolventi, kteří pracovní návyky nezískali

Jedná se o lidi, kteří z důvodu dlouhodobé nezaměstnanosti ztratili pracovní návyky. Mnohdy rezignovali na další hledání zaměstnání anebo jim tato situace vyhovuje. Toto je společensky velmi nebezpečná situace, zvláště pokud se jedná o lidi, kteří mají rodiny, a tento způsob života se může přenášet na další generace.

Stejně nebezpečné je dlouhodobá nezaměstnanost absolventů. Pokud u nich nedojde k nastartování pracovních návyků, může to znamenat, že již do pracovního života bezproblémově nezařadí.

Komentáře jsou uzavřeny.