Sociální podnikání

Sekce pro definování podmínek pro sociální podnikání, dobrých praxí a fungujících podnikatelských nápadů

Předseda: Ing. Marek Juha

Členové: Ing. Leo Venclík, Ing. Radek Kukla, Ing. Josef Šustek, Ing. Eva Juhová

Sekce definuje podmínky, které jsou nutné pro funkční sociální podnikání v dané lokalitě.

Sekce řeší následující úkoly:

1. Praxe ukázala, že pro transparentní sociální podnikání jsou vhodné pouze některé činnosti v oblasti služeb a výroby. Vzhledem tomu, že podpora sociálního podnikání je zakotvena v programových dokumentech vlády ČR a Evropské komise, úkolem veřejné správy by měla být podpora těchto aktivit fungujících sociálních podniků.

2. Sekce by měla vytipovat základní typy činností, které jsou vhodné pro výlučné transparentní vypisování veřejných výběrových řízení pro sociální podniky nebo podniky, které zaměstnávají více než 50%.

3. Dále popsat klasický model fungujícího sociálního podniku v ČR, v návaznosti na strukturu, lokalitu a environmentální podmínky. Tedy dle parametrů, které sociální podnikání určují a definují.

4. Vytipovat a popsat základní problémy sociálních podniků v současné době.

5. Připomínkovat návrh Zákona o sociálním podnikání.

Sekce konstatuje:

  1. Je nutné dlouhodobě definovat znevýhodněné skupiny, jinak není možno zaručit dlouhodobou udržitelnost sociálního podnikání (Problém vzniklých škod…?)
  2. Je nutné dlouhodobě definovat pravidelné a dostupné finanční a jiné benefity, které budou poskytovány (viz. Benefity OZP)
  3. Je nutné přesné definice základních pojmů v legislativě, které nedovolují více výkladů (Jedná se o základní podmínky při udělování statusu sociálního podniku anebo později v případě kontrol. Schvalovací orgán konstatuje splněno, nebo nesplněno. Není možné vytvářet prostor pro libovůli)
  4. Je nezbytně nutné, aby byl stanoven orgán (komise MPSV nebo jiný…), který tazatelům musí odpovědět na jejich případné dotazy písemně do 30 dnů, týkající se pravidel sociálního podnikání a tento doklad byl pro sociální podnik závazný ale také pro případný kontrolní orgán. (Např. finanční správu, MF atd.)
  5. Podporujeme nutnost dosahovat alespoň 30% obrat z vlastní činnosti
  6. Podporujeme nutnost zaměstnávat alespoň 30% zaměstnanců z cílových skupin
  7. Podporujeme nutnost reinvestice 51% vytvořeného zisku do zákonem definovaných oblastí
  8. Podporujeme vytvoření rejstříku sociálních podniků, vedeném MPSV
  9. Podporujeme povinnost zakotvit v zakládajících dokumentech společností svoji vůli sociálně podnikat a toto třeba i definovat. Důrazně ale upozorňujeme, že takovouto věc by měl podnik udělat až v okamžiku platnosti zákona (a zákon by to měl umožnit), neboť, každá změna v Obchodním rejstříku přichází podnik na cca 20 000,-Kč (Což některé naše podniky absolvovali a již je nebaví zbytečně vynakládat finanční zdroje!, když stěží hradí své provozní náklady)
  10. Upozorňujeme, že různé cílové skupiny jsou diametrálně rozdílné a náročnost na práci s některými skupinami je mnohem větší, než s ostatními a také finanční podmínky, za kterých jsou ochotni se zapojit do tohoto procesu, jsou diametrálně rozdílné!
  11. V současné době považujeme za logické zastřešení celého procesu MPSV
  12. Je pro nás naprosto nepřijatelné, aby žádost o udělení statutu sociálního podniku byla zpoplatněna
  13. Zásadně upozorňujeme, že skutečné transparentní sociální podnikání má své limity a ty nejdou obcházet a z tohoto pohledu se nejedná o klasickou podnikatelskou činnost. Proto není možno ustupovat některým resortům a oklešťovat tyto podmínky. Jedná se především o:
    • Zaměstnávání minimálně 30% lidí z definovaných cílových skupin
    • Reinvestice maximálně 51% tisku do zákonem definovaných aktivit
    • Environmentální rozměr, do kterého patří:
    • Lokální přístup (lze definovat). Komunikace o místních potřebách lidí. (Např. místní služby anebo malé obchody s potravinami, drogerie a jiné, aby lidé nemuseli do vzdálených supermarketů-Prakticky možno vidět Brno – Husovice, cca 10 000 lidí, silná romská menšina)!
      • Úspora času pro spotřebitele!
      • Úspora zatížení městské dopravy!
      • Malé dostupné dodací vzdálenosti úspora paliva!
      • Lidé dostávají čerstvé suroviny (viz. HLÍVENKA s.r.o., pěstuje hlívu ústřičnou – na stole zákazníka v hodinách. Z Polska ve dnech)
      • Finance zůstávají v ČR a v lokalitě!
    • Komunitní (komunitu lze definovat) přístup (nutnost komunikovat s veřejnou správou, a s rozhodujícími stakeholdery v území – bez tohoto přístupu nelze a podpory těchto institucí nelze fungovat ve skutečném transparentním sociálním podnikání fungovat). Jedná se i o vytváření partnerských vazeb v dané lokalitě a komunitě. Což dnes zvláště s veřejnou správou mnohdy nefunguje!
    • Používání lokálních surovin. Lidé dostávají čerstvé suroviny (viz. HLÍVENKA s.r.o., pěstuje hlívu ústřičnou – na stole zákazníka v hodinách. Z Polska ve dnech). Výnosy a zaměstnanost zůstávají v ČR a v lokalitě!
  14. Z výše uvedeného je vidět, že při dobrém a fundovaném nastavení sociálního podnikání je dopad na spotřebitele zásadní, což bychom mohli šířeji dokázat. (V případě zájmu)
  15. Ví se, že cca 90% sociálních podniků v ČR, má cca 10 – 20 zaměstnanců v přepočítaném stavu. (jejich roční obrat se pohybuje od 3 – 5 mil. Kč) Což může u některých cílových skupin, které jsou např. OZP a pracují na flexibilní zkrácené úvazky obnášet až 130 skutečných zaměstnanců. Větší podniky s těžšími cílovými skupinami a pracemi, které mohou dělat (s dohledem) jsou těžko akceschopné nebo velmi těžko řiditelné. (každého zájemce rádi uvítáme na pravidelných podnikových měsíčních poradách se 120 takovými zaměstnanci). Debata o nadnárodních společnostech typu sociálního podniku je tedy absurdní. Tyto podniky vytvoří v maximálně malé podniky, které jim zapadnou do portfolia, ke snižování daňové zátěže. Ale současné praxe ukazuje, že ani o takovéto aktivity nemají zájem.

Komentáře jsou uzavřeny.